Nervy potřebují živiny. Co jíst pro posílení nervů?

Silné nervy jsou v současné době potřeba více než kdy jindy. Právě v období maturit, státnic a dalších zkoušek je toto téma více než aktuální, přitom nejde pouze o studenty.

Každý z nás žije pod permanentním tlakem na výkon. Tlak na nervy je v moderní společnosti enormní, není divu, že mnoho lidí proto trpí stresem. Naštěstí existují relativně jednoduché způsoby, jak posílit nervy a se stresem se vypořádat. Ještě než sáhnete po chemických preparátech, zaměřte se na stravu. Právě u stravy totiž vše začíná. Jak říkal již slavný starořecký lékař Hippokrates: „Tvá strava ať je tvým lékem“.

Sladkosti pro posílení nervů?

Sacharidy jako takové jsou vedle bílkovin a tuků jednou ze tří klíčových živin v jídelníčku. Slouží jako nejrychlejší zdroj energie a člověk o tom intuitivně ví. Mateřské mléko je totiž sladké. Sladká chuť je tou první, kterou poznáváme a vnímáme ji jako chuť energie. V psychicky náročných obdobích podvědomě hledáme energii, a tak saháme i po sladkém. Sladké, resp. sacharidy tuto energii opravdu dodávají. I nervová soustava a mozek pracují s palivem v podobě glukózy, tedy sacharidu.

Není sacharid jako sacharid

Zatímco jednoduché sacharidy energii dodají velmi rychle, ale také velmi rychle dochází k útlumu, existují i složené sacharidy, které dodávají energii postupně, i energii pro mozek. Jednoduché sacharidy způsobují velké výkyvy v hladině inzulínu v krvi, po konzumaci prudce stoupne, aby záhy prudce poklesla a způsobila celkovou slabost. V posledních letech navíc vědci upozorňují na propojení nadbytku sacharidů ve stravě s demencí.

Zatímco bílý cukr nabízí organizmu pouze dávku jednoduchých sacharidů a prázdné kalorie, takové ovoce je také zdrojem sacharidů, ale vedle toho dodává organismu i celou řadu prospěšných vitamínů a minerálních látek.

Až budete potřebovat posílit nervy, sáhněte raději po sladkém ovoci než po nezdravých sladkostech. Budete-li mít před sebou náročný den, nezapomeňte se na něho dobře připravit dávkou energie i cenných živin. Jako snídaně vám mnohem více než sladké pečivo prospěje třeba cereální ovesná kaše zasypaná oříšky a ovocem. I ovesné vločky fungují jako zdroj sacharidů, avšak složených sacharidů dodávajících energii postupně.

Potřebujete inspiraci? Vyzkoušejte netradiční recept: Ovesná kaše s chia semínky a zelenými potravinami Blendea.

I nervy potřebují živiny

Podrážděnost, únava, neklid, pocity melancholie, nesoustředěnost, špatná paměť a mnohé další. To vše jsou projevy toho, že nervová soustava nefunguje na plný výkon. Na vině může být životní styl, který se odráží i na našem zdraví. Pro správné fungování nervů je nezbytný dostatek spánku, odpočinek, ale i pravidelný pohyb. Nervy potřebují pro své fungování také energii a živiny ze stravy. Svoji stravou můžeme nervy ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně.

Negativní vliv na nervy má strava plná aditiv, instantní pokrmy, fast food. Nervům škodí i přemíra bílého cukru, umělých sladidel nebo ztužených tuků. O tom, jak strava ovlivňuje naše nervy a mozkovou činnost vypovídají také mnohé vědecké studie – viz video.

Tak jako existuje strava nevhodná, existuje i strava, která podporuje činnost nervové soustavy. Jde o pestrý jídelníček a zdravé, nutričně zajímavé potraviny. Vhod přijdou i superpotraviny, který mají komplexní působení na lidské zdraví. Můžou to být třeba tyto:

• 3 české superpotraviny, které pořídíte za pár korun
• 3 české superpotraviny, které pro zdraví jedly i naše babičky
• 3 exotické superpotraviny, na kterých si opravdu pochutnáte

Hořčík v hlavní roli

Při stresu a nervovém vypětí spotřebovává lidské tělo především hořčík. Právě hořčík bychom tedy měli doplňovat, pokud chceme v náročném období obstát.

• Hořčík může být prospěšný při bolestech hlavy, únavě nebo poruchách spánku.
• Pomáhá i lidem, kteří trpí psychickými potížemi, zažívacími problémy nebo premenstruačním syndromem.
• Hořčík se v lidském těle podílí na správné funkci nervové soustavy, ale také svalového a kosterního aparátu.
• Napomáhá harmonizaci krevního tlaku a účastní se i metabolických pochodů.
• V neposlední řadě je nezbytný i pro činnost imunitního systému.

Zdrojem hořčíku jsou například banány, sušené meruňky, listová zelenina jako je špenát nebo mangold, také mořské řasy (spirulina, chlorella), luštěniny, ořechy a semínka. Hořčík najdeme i v tmavé rýži nebo pravé čokoládě.

Na rozdíl od přeslazené, příliš tučné sladkosti označované jako čokoláda nebo čokoládová pochoutka, je pravá čokoláda organismu prospěšná, funguje jako významný antioxidant. Skutečně pomůže i pro posílení nervů.

Zdrojem hořčíku jsou i některé minerální vody. Pitný režim jako takový je nanejvýš důležitý. Bez vody není život.

Hořčík není jediným minerálem, který se podílí na správné funkci nervové soustavy. Svoji roli hrají i další minerály jako je draslík, železo, zinek nebo vápník. Přínosné jsou i vitamíny, zvlášť vitamíny skupiny B, vitamín E, vitamín D nebo provitamín A. Celá řada z těchto prvků má antioxidační působení.

Antioxidanty chrání buňky před poškozením volnými radikály, chrání a podporují obnovu také buněk nervové soustavy, včetně mozkových buněk. Pokud jde o antioxidanty, velkou dávku jich ve svém složení nabízí bobulovité ovoce, například borůvky, maliny apod. Můžete si je dopřát například v podobě malinovo-borůvkového smoothie pro klid.

Pro zajištění správné činnost nervové soustavy je třeba ve stravě ohlídat ještě jednu složku – jde o tuky, resp. zdravé tuky.

Tuky nejsou jen škodlivé, ale i zdravé a prospěšné

Hubnutí je aktuální v každé době. Ještě pořád kolem hubnutí panuje mýtus, že tukovou vrstvu lze snížit eliminací tuků z potravy. Stejně jako sacharidy nebo bílkoviny jsou však i tuky nezbytné pro fungování každého lidského organismu. Je však třeba rozlišovat jednotlivé tuky.

Některé tuky, zejména nenasycené mastné kyseliny omega 3 jsou nezbytné pro mnoho biochemických pochodů uvnitř lidského těla a jejich nedostatek se může odrazit až v poškození mozku. Další tuky však naopak mozkové činnosti škodí.

Zdravé tuky najdeme v mořských rybách (losos, tuňák, treska), částečně i vepřovém mase nebo některých druzích sýrů.

Odborníci vyzdvihují zejména tuky obsažené v takových potravinách jako je olivový olej, lněná semínka, slunečnicová, dýňová, maková a další druhy semínek, pšeničné klíčky, vlašské ořechy, kešu, avokádo aj. Pro své účinky se tyto potraviny označují také jako tzv. brain food.

K méně známým zdrojům omega 3 nenasycených mastných kyselin patří i zelené potraviny (spirulina, chlorella, mladý ječmen, zelená pšenice).

Mnoho ze jmenovaných potravin se dá báječně kombinovat. Svoji dávku živin si můžete doslova vychutnat v podobě lahodných smoothies a smoothie bowls, např.:

• Avokádo-banánová smoothie bowl
• Avokádovo-hrušková smoothie bowl
• Avokádové smoothie s kešu mlékem